S Řeckem ani s řečtinou jsem až do svých 19 let neměla absolutně nic společného. Pak jsem se „náhodou“ (které samozřejmě neexistují), vydala na letní pracovní pobyt na ostrov Rhodos. Až tam jsem teprve zjistila – ano, je to ostuda – že Řekové vlastně používají úplně jiná písmenka než my! A tam začala má fascinace řečtinou, jazykem, o němž jsem do té doby nevěděla vůbec nic…
Během toho léta jsem se naučila alfabetu, pár základních frází, číslovky a nějaká slovíčka a s těmito „vědomostmi“ jsem si troufale podala přihlášku na MU v Brně, obor Novořecký jazyk a literatura. Mým cílem bylo umět něco, co jen tak někdo neumí 🙂 Do řečtiny jsem se zakousla a tento neskromný cíl si splnila magisterským titulem. Za jeden ze svých největších – neřku-li životních – úspěchů považuji to, že se mě Řekové ptali, odkud umím tak perfektně česky 🙂 .
Dobu studií jsem využila i k práci v cestovním ruchu, 4 letní sezony jsem působila jako delegátka pro CK na různých místech Řecka. Na konci roku 2008 jsem absolvovala stáž na Velvyslanectví ČR v Athénách na pozici překladatele a v roce 2010 výměnný studijní pobyt na Kyperské univerzitě v Lefkosii.
Ještě během studií jsem navázala spolupráci s jazykovou školou a od té doby vyučuji řečtinu s větší či menší intenzitou dodnes, tedy více než 12 let. V loňském roce jsem samonákladem vydala 2 knížečky se zrcadlovým řecko-českým textem a v současné době se věnuji psaní učebnice řečtiny pro samouky pro nakladatelství Lingea.